Ukazuje se, že ušlechtilé kovy se dostaly na Zemi z Vesmíru. Časopis Nature přinesl nedávno článek, kde informuje o experimentu německých vědců, ze kterého vyplynulo, že skoro všechno pozemské zlato, platina a jim podobné těžké rudy, přišli na Zemi krátce po jejím zformování, v dobách kulminující meteorického deště.
Zem, stejně jako ostatní planety, se zformovala před 4,5 miliardami let z velkého prachoplynného oblaku, thoroidu či disku, který se vytvořil kolem mladé hvězdy – Slunce. Mladá planeta připomínala obrovskou kouli žhavé magmatu. V průběhu dalších 50 milionů let zformovala gravitace vnitřek chladnoucí koule – postupně ho rozvrstvila. Hustší a těžší kovy klesly do centra a vytvořily jádro (dnes ho tvoří zejména železo a nikl). Lehčí minerály, zejména křemičitany, vyplavaly na povrch, kde vychladly do podoby skalnaté kůry. Mezi jádrem a kůrou leží vrstva, kterou označujeme jako „plášť“.
Odkud se vzalo tolik rud v kůře?
Zemská kůra obsahuje mimořádně mnoho zlata, platiny a jiných, jim podobných kovů: Palladia, iridia, osmia (Rennie, rhodia) a ruthenia. Co je na tom divného? Všechny tyto prvky jsou přece známé tím, že „milují železo“ a nazývají se proto i prvky siderofilní, což znamená, že se v železe rozpouštějí mnohem snadněji než v tekutých křemičitanech, které tvoří zemskou kůru. Měli se tedy dávno všechny utopit v železném jádru, a to už tehdy, když gravitace odseparovala jádro od pláště a kůry. Odkud se jich pak nabralo tolik v zemské kůře?
Vědci vypočítali, že prvky této skupiny se na hmotnosti kůry podílejí poměrem 10 k miliardě. Mohlo by se zdát, že to není mnoho, – říká Richard Walker, geolog se Státní univerzity v Marylandu. – Ledaže: mělo by jich tam být stonásobně méně.
Kdyby však koncentrace ušlechtilých rud v zemské kůře byla opravdu tak nízká, nevznikly by ložiska, která by se opláceli těžit. Lidé by neznali zlato! Nerazily by zlaté mince, zlaté cihličky, zlaté šperky … Během posledních čtyřiceti let zkoumalo problém podivné hojnosti zlata (a dalších ušlechtilých kovů) v zemské kůře několik vědeckých týmů. V posledním roce se všichni shodli na tom, že existují pouze dvě možnosti …
Zlatý déšť
Podle jedné hypotézy Zemi, krátce po zformování jádra, podstoupila těžké bombardování z kosmu. Je známo, že nejprimitivnější meteority (geofosílie z dob mladé sluneční soustavy), které dostaly jméno „chondritům“, jsou bohaté na prvky, které jsou příbuzné se zlatem a platinou. Možná právě chondritům obohatili kůru Země, kterou dříve gravitační procesy o vzácné kovy ochuzeny, protože jejich stáhli do hloubky.Rock on: Gold and platinum arrived on Earth from space, claim scientists
Podle druhé hypotézy vysoký tlak v hloubce 500 až 1000 km, tedy na rozhraní, kde se se prvky z magmatu gravitačně selektovány, scénář tohoto procesu značně pozměnil. Jinými slovy: je dobře možné, že zlato a platina se pod vysokým tlakem rozpouštějí a noří se do tekuté železné magmatu. Stejně, jako se to děje v případě jiných těžkých prvků, niklu a kobaltu.
Tuto možnost zkoumal německý tým pod vedením Astrid Holzheidovej z Kolínské univerzity. Vystavila magma tlaku 16 gigapascalov, čímž dosáhla podmínky v hloubce 500 kilometrů pod povrchem Země. Ukázalo se, že v takových podmínkách se Palladium a platina v železné magmatu rozpouštějí stejně snadno jako v podmínkách normálního atmosférického tlaku. Prvky tedy přirozeně přejdou z pláště do jádra iv podmínkách vysokého tlaku. Ergo: vysoký tlak nemůže být příčinou poměrně vysokého výskytu ušlechtilých prvků v zemské kůře.
Tento experiment posílil hypotézu o meteoritickém původu ušlechtilých kovů. – Do plastické zemské kůry proniklo nesmírné množství chondritům. Jejich celková hmotnost mohla dosáhnout až setinu hmotnosti Země, což se vyrovná hmotnosti Měsíce, – odhaduje Holzheidová. – Dalším důkazem této hypotézy je fakt, že kovy ze skupiny platiny se v chondritům iv zemské kůře vyskytují v na chlup stejném poměru!
Zdroj: Časopis Nature http://www.dailymail.co.uk
Zdroj obrázku: SXC.hu
