Bílé zlato označuje slitinu zlata, která získává příměsemi dalších kovů bílé – bledé zabarvení. Nejčastějšími příměsemi jsou paladium, spíše to byl nikl. Ten se ale kvůli častým alergickým kožním reakcím (více než 10% lidí je na nikl alergických) používá jen velmi málo. Dalšími příměsemi ve slitinách jsou stříbro, měď a zinek.
Výrobci takových slitin přicházejí se stále novými materiály. Existují tedy i slitiny s kobaltem, chromem a dalšími kovy – rozhodující je zpracovatelnost a zájem zákazníků.
Používání příměsí si můžeme zjednodušeně představit jako míchání barev. Každá příměs mění barvu slitiny, každá také určuje mechanické vlastnosti kovu. Tímto způsobem lze docílit například i načervenalá, pak se jedná o tzv. červené zlato, nebo může zlato získat i zelený nádech.
Ušlechtilejší alternativou je bílé zlato s příměsí paladia, které se někdy označuje také jako šedé zlato. Barva těchto slitin je tmavší, SEDS než u niklového bílého zlata. Jako bílé, tak šedé zlato se většinou ještě upravují pomocí porhodiované. Nevýhoda šedého zlata je jasná – vyšší cena. Menší nevýhodou je i větší hmotnost.
Rhodiování zlata na bílé
Rhodiování zlata na bílé se provádí zpravidla galvanickou cestou. Nanese se povlak z rhodia – materiálu způsobujícího změnu barvy na čistou, stříbřitou bílou. Zvyšuje se odolnost proti poškrábání oproti čistým bílým zlatem. Nošením ale bohužel tato vrstva často zmizí, ukáže se vlastní bílé nebo šedé zlato, což často nepůsobí opticky hezky. Problém je totiž v tom, že nevíte, jakou barvu má zlato pod vrstvou rhodia a někdy může dojít k nepříjemným překvapením.
Dalším problémem, který může zákazníka setkat, je ten, že se pouze domnívá, že zakoupil šperk z bílého zlata. Po čase prsten na některých místech jakoby zežloutne. Zde se většinou jedná o prstýnek ze žlutého zlata, který byl bílo-zlato pokovené. Často je možné zboží vyreklamovat, protože byla zákazníkovi poskytnuta nepravdivá informace. Při koupi je dobré si nechat na paragon potvrdit, že se jedná o šperk z bílého zlata, že nejde jen o pokovování.
Zkoušení ryzosti bílého zlata na kameni je trochu těžší než zkoušení jiných slitin. Zde je pak nutné vyhledat buď opravdu zkušeného zkušebníka, nebo si nechat ryzost ověřit na Puncovním úřadě.
Zkuste prsteny z bílého zlata
Zdroj obrázku: SXC.hu
