Zlato na záchodě v indickém letadle

5.12.2013

1731

Rate this post

Představte si to. Jdete umýt záchod v letadle a najdete zlaté cihly v hodnotě 1,4 mil. USD. Přesně to se stalo v Indii. Tam vláda bojuje proti dovozu zlata jakéhokoliv vysokými cly a administrativními předpisy. A to vytváří prostor pro jeho pašování do země. Nicméně někdo se zjevně polekal. A možná je už mrtvý. Nechat někde 1,4 mil. ve zlatě pašeráky rozzlobí. Avšak ve válce Indie dále pokračuje. Indická centrální banka nasměrovala svůj hněv vůči tzv. speciálním ekonomickým zónám Kandla, Gujarat a Seepz v provincii Mumbai a Seepz v provincii Cochin, kde nebyly tak přísné restrikce. Obchodníci v těchto oblastech budou moci dovést zlato jen v tom případě, že ho zpracují a vše vyvezou mimo krajinu.

Naopak dovoz zlata do Číny neutichá. To píšeme stále. Co je však v této věci nové, jsou odhady dovozu. Dosud se sledoval dovoz zlata jen přes Hong Kong. Podle několika analytiků bude nezbytné zahájit do dovozu započítávat i dovoz přes Shanghai. Do dovozu zlata zároveň nejsou započítány přímé nákupy zlata Čínskou centrální bankou. Zde se předpokládá, že jen za první pololetí 2013 ona sama koupila 300 tun zlata. Čínské zlaté rezervy jsou na úrovni 1054 tun. Oficiální. Nicméně to je údaj z roku 2009. Dnes se odhadují rezervy banky na 4 000 – 5000 tun. Uvidíme. Čas ohlášení nového údaji podle mého názoru není moc daleko, vzhledem k aktivity Číny v oblasti její snah o získání statusu rezervní měny pro své Renminbi.

Podle World Gold Council může globální poptávka po zlatě klesnout letos o 5 – 10 %. Zároveň se snížily průměrná náklady na těžbu zlata z 1228 na 1200 USD. Celoroční těžba zlata se na rok 2014 odhaduje ve výši kolem 3000 tun, přičemž tuto hranici může překonat. Těžba v 2013 se odhaduje na úrovni 2920 tun av roce 2012 to bylo 2861 tun. Růst těžby by se měl zastavit až v roce 2015. Je ale třeba mít na paměti, že samotná výše těžby nemá takový vliv na cenu zlata, jak by se mohlo zdát. Nabídka zlata totiž není závislá jen na těžbě, ale i stávajících zásobách zlata. Zlato jsou totiž peníze. Ne klasická spotřebovávána komodita.

Švýcarská vláda se snaží rozmluvit obyvatelstvo od hlasování v referendu o tom, že by jejich centrální banka nemohla obchodovat se zlatem a měla povinnost dovést všechno zlato zpět do Švýcarska. Jedním z argumentů je to, že tamní centrální banka bude mít omezené možnosti pro oslabování švýcarského franku, který je už dříve navázaný na pomalu devalvovány euro. Švýcarská vláda tím jednoznačně potvrzuje, že frank není už dávno silnou měnou.

A máme tu nové vyšetřování. Tentokrát se jedná o vyšetřování určování ceny zlatého benchmarku v Londýně tamním regulátorem pro finanční trhy. O tom, o který cenový benchmark se jedná zatím není jasné, avšak jeden z nejdůležitějších je tzv. London Gold Fix, který určují banky Societe Generale, Barclays, Deutsche Bank, HSBC a Scotiabank. Ten se používá k obchodování velkých objednávek zlata. Že by se i zde odehrávala podobná manipulace, jako tomu bylo při úrokové sazbě LIBOR? Mnozí tomu věří. Uvidíme, co ukáže vyšetřování.