Čištění náušnic a péče o čerstvě propíchnuté uši

Puzety a zadní části

Zadní část náušnice, ať jde o klasickou puzetu nebo šroubovací uzávěr, je během dne v přímém kontaktu s kůží a mastnotou mazových žláz, takže se tam usazuje nejvíc nečistoty — víc než na samotném kamínku nebo přívěsku vpředu. Puzetu sundejte a čistěte zvlášť od zbytku náušnice, ideálně ve vlažné vodě se saponátem a jemným kartáčkem, protože právě v rýhování šroubu se hromadí špína nejhůř viditelná pouhým okem.

Kdo hledá nové náušnice s jednodušší konstrukcí zadní části, může při výběru zohlednit i to, jak snadno se daný typ uzávěru čistí — hladké puzety bez rýhování se udržují rychleji než složitější šroubovací mechanismy.

U náušnic s kamínkem je potřeba dávat pozor i na lůžko, ve kterém kámen sedí — nečistota se tam hromadí podobně jako u prstenů. Jemný kartáček projeďte kolem obvodu kamínku zespodu i po stranách, ne přímo přes jeho vrchní plochu, aby nedošlo k uvolnění drobných třecích částí lůžka.

Náušnice s hačíkem se čistí podobně jako puzety, jen je potřeba věnovat pozornost i ohybu drátku, kde se špína hromadí na vnitřní straně oblouku a bývá snadné ji přehlédnout.

Dezinfekce

U starších propíchnutí se dezinfekce hodí hlavně tehdy, když se objeví zarudnutí, citlivost nebo drobné vytékání. Postačí jemný dezinfekční roztok určený na pokožku, nanesený vatovou tyčinkou kolem otvoru, ne přímo do něj. Alkoholové ani jinak agresivní dezinfekční prostředky se nedoporučují, protože mohou pokožku kolem otvoru vysušit a podráždění spíš zhoršit než zmírnit.

Pokud podráždění nemizí déle než pár dní nebo se zhoršuje, jde o signál, že je vhodné poradit se s lékařem, ne pokračovat v domácím ošetřování donekonečna.

Vyhněte se také zbytečnému dotýkání ucha nemytýma rukama, hlavně během dne, kdy je pokožka vystavená prachu a bakteriím z okolí. Pravidelné mytí rukou před jakoukoliv manipulací s náušnicí patří k základní prevenci podráždění, stejně jako čisté povlečení a časté převlékání šátků nebo čepic, které se dostávají do přímého kontaktu s ušima.

U kovových uzávěrů typu motýlek se navíc vyplatí čas od času zkontrolovat, jestli pružinka pořád pevně drží, protože povolená zadní část je jedna z hlavních příčin ztráty náušnice během dne.

Citlivost na materiál

Podráždění po delší době nošení nemusí vždy znamenat nedostatečné čištění — někdy jde o reakci pokožky na konkrétní kov v zadní části náušnice. Projevuje se svěděním, zarudnutím v přesném obrysu kontaktní plochy nebo drobnými pupínky kolem otvoru, na rozdíl od běžného zanesení, kde je zarudnutí spíš difúzní a mizí po vyčištění.

Pokud podráždění přetrvává i po důkladném vyčištění a nezlepšuje se, pomáhá vyzkoušet náušnice s jinou zadní částí, typicky z chirurgické oceli nebo s vyšším obsahem drahého kovu bez příměsí, které pokožka snáší lépe. Výměna zadní části často stačí, i když přední, viditelná strana náušnice zůstane stejná.

Čerstvé vpichy

Čerstvě propíchnuté ucho má vlastní režim, který se od běžného čištění náušnic zásadně liší. Novou náušnici by měl po dobu hojení pokrývat fyziologický roztok nebo doporučený dezinfekční prostředek, aplikovaný dvakrát denně jemným otřením kolem vpichu, ne agresivním drhnutím. Náušnici v tomto období neotáčejte zbytečně často a nesundávejte ji dřív, než uplyne doporučená doba hojení — otvor by se mohl začít zavírat.

Co se hojení nesvědčí

Vyhněte se peroxidu, alkoholu i běžným mastem — vysušují pokožku a hojení spíš prodlužují. Stejně tak se v období hojení nedoporučuje plavání v bazénu nebo moři, protože voda může do čerstvého vpichu zanést bakterie.

Vhodné je také po dobu hojení nespat na straně s čerstvě propíchnutým uchem, pokud je to možné — tlak a tření o polštář mohou hojení zpomalit a zvyšují riziko podráždění. Přebalování náušnice by mělo probíhat jen s čistě umytýma rukama, ideálně po jemné dezinfekci prstů.

Jak často péči opakovat

U zahojených uší stačí náušnice čistit zhruba jednou za dva týdny při běžném nošení, u citlivější pokožky nebo při intenzivnějším pocení i jednou týdně. Puzety a zapínání je dobré čistit o něco častěji než samotnou náušnici, protože se špiní rychleji díky přímému kontaktu s kůží.

Při výběru dárku, třeba u prvních náušnic pro dítě, se vyplatí zvážit i to, jak náročná bude následná péče — u dětské pokožky je citlivost na nečistotu obvykle vyšší a pravidelné čištění o to důležitější.

Materiál náušnice hraje roli i v tom, jak často bude čištění potřeba a jakým postupem. Hladké povrchy bez rytin se udržují rychleji než náušnice se zdobeným reliéfem, kde se prach a kožní maz zachytávají v drobných prohlubních snáz. Stříbrné náušnice navíc potřebují trochu jiný přístup než zlaté kvůli sklonu k černání — obecný postup shrnuje článek o čištění stříbra.

Pokud náušnice necháte delší dobu bez čištění, může se nahromaděná vrstva na puzetě spojit s potem v tenký film, který se pak hůř odstraňuje a vyžaduje delší namáčení než pravidelná rychlá očista. Krátký, ale častý servis je proto účinnější než jedno důkladné čištění jednou za dlouhou dobu.