Akvamarín – světlemodrý klenot

Akvamarín je variací minerálu s názvem beryl, který byl objeven již před více než 2 tisíci lety v Indii. Jelikož je jeho barva podobná barvě moře, v minulosti patřil mezi ochranné talismany námořníků, ale i jako symbol 19tého výročí manželství párů a lidí narozených v březnu, kterým je i dodnes.

Akvamarín ihned každého zaujme svou nádhernou světlemodrou barvou, způsobenou příměsí železa do struktury kamene, která je ve šperkařství velmi vyhledávaná a patřičně oceňována. Díky ní je jeho popularita velmi vysoká, téměř na úrovni safíru či rubínu. Jeho opracovávání probíhá s asistencí tepelné úpravy, díky níž se docílí požadovaný barevný odstín, ale také žádaná transparentnost kamene. Zahříváním se rovněž docílí, že se kámen zbaví zbytků stop žluté barvy, která se v něm může vyskytovat a kazila by celkový výsledný dojem.

Nejvyhledávanější jsou akvamaríny s jemným světle modrým nádechem v co nejkvalitnější formě, bez odstínů jiných barev (např. šedá, zelená) as co nejvyšší transparentností a leskem, které jsou zároveň také i nejdražší. Šperky z akvamarínu jsou podobně jako ostatní drahé kameny nejčastěji broušeny do různých geometrických tvarů, ve kterých převládá kombinace hran.

Akvamarín je velmi citlivý na světlo, proto ho není dobré vystavovat přímému slunečnímu záření, po čase by mohl vyblednout. Pochlubit se může vysokou tvrdostí, na Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje hodnoty 7,5-8.

Naleziště akvamarínu

Naleziště akvamarínu můžeme najít v Brazílii, Africe, Číně, Indii, Rusku, Madagaskaru, ale i ve Velké Británii. Největší „kousek“ tohoto minerálu byl nalezen v roce 1910 v Marambayi v Brazílii, vážil více než 110kg a byl vysoký téměř půl metru. V České republice byl výskyt akvamarínu popsán u Maršíkova na Písecku.

Akvamarín jako drahokam

Akvamarin svými vlastnostmi, jako je celkem vysoká tvrdost, neštěpnost, krásná barva, průhlednost a živý skelný lesk je přímo předurčen ke drahokamovému použití. Bývá dosti čistý, občas obsahuje inkluze v podobě dlouhých dutých kanálků, charakteristické i pro jiné odrůdy berylu. Vzácně se objevuje efekt kočičího oka nebo i asterismus v podobě pohyblivé šesticípé hvězdy. Oba tyto optické efekty jsou způsobeny přítomností orientovaných mikroskopických vrostlic jiných minerálů.
Cena akvamarínu je dána především sytostí barvy a čistotou kamene. Sytě vybarvené modré akvamaríny jsou vzácné a jejich cena je mnohem vyšší než u světlých kusů.

Převážná většina akvamarínu je v dnešní době vypalována. Při teplotě asi 300-400oC dochází v redukčním prostředí k přeměně trojmocného železa na dvojmocné, ztrácejí se žluté tóny a přirozený modrozelený odstín se mění na blankytně modrý. Při vyšších teplotách nad 1000oC by došlo již k celkovému odbarvení. Tato úprava je dnes široce přijímána a všechny akvamaríny jsou apriori považovány za vypalované, není-li uvedeno jinak. Vzhledem k relativně nízkým teplotám výpalu je tato úprava neprokazatelná.
Akvamarín bývá nejčastěji zaměněn s ozařovaným modrým topazem, který je jako surovina mnohem levnější a dostupnější. Také je často nahrazován levným syntetickým spinelem vyráběným plamennou fůzí a obarveným příměsí kobaltu. Od vypalovaného modrého zirkonu se snadno odliší podle optických vlastností, neboť zirkon má silný dvojlom světla. Akvamarínovou barvu může výjimečně mít také turmalín.

Náušnice a šperky s akvamaríny

VIDEO: Kde pomáhá akvamarín

Zdroj obrázku: SXC.hu