Trh se zlatem či jinými komoditami funguje na jiném principu, než jak funguje trh s drahými kameny. Pokud tedy uvažujete o diamantech jako o investici, pak rovnou zapomeňte na fondy. Nakoupit si můžete buď šperk, nebo přímo takzvaný investiční diamant. Na trhu také ještě existují diamantové obligace. Trh s investičním zlatem je v současné době stále ještě na úplně jiné úrovni, nicméně poptávka po diamantech se v poslední době zvyšuje, a to dokonce i mezi menšími investory. Nejvíce poptávka po diamantech roste v mohutně se rozvíjejících asijských ekonomikách. S větším zájmem investorů je ovšem spojen i nárůst ceny, který se dá očekávat i do budoucna. Těžba diamantů se dostala pod kormidlo úzkého okruhu obchodníků, kteří si důsledně hlídají, aby nedošlo k nadprodukci a případně s tím spojenému snížení ceny. Diamant patří mezi vyčerpatelné přírodní zdroje a jeho cena samo sebou roste i pouhými zvyšujícími se náklady na jeho těžení. Všeobecná nedůvěra v papírové peníze ve světě s sebou přináší i vyšší poptávku po diamantech.
Pro každého investora je samozřejmě nejlepší, když má k ruce průhlednou tvorbu cen, likvidní trh, dobře dostupná data, nízké náklady na transakci, všeobecně uznávaný tržní index a investiční produkty, jakými jsou třeba fondy. K takové situaci má však trh s diamanty opravdu pořád ještě hodně daleko. Nakupování a prodávání diamantů probíhá jenom mezi specializovanými obchodníky s diamanty. Situaci ještě ke všemu komplikuje fakt, že narazit můžete na celou řadu různých druhů a poddruhů diamantů. Tím narazíte i na rozmanité oceňovací metody. Roztříštěnost celého trhu brání tomu, aby byl vytvořen nějaký jednoduchý cenový index. Pokusy o to sice existují, ale zatím nijak valné nejsou.
Indexů navázaných na cenu diamantů nebo společností zabývajících se jejich tvorbou je relativně málo. Ještě ke všemu bývají hodnoty o cenách diamantů z indexů k dispozici pouze obchodníkům s diamanty, kteří si je pořizují za peníze. Změna by ovšem teoreticky měla nastat díky rozšíření projektu Doporučená maloobchodní cena (Suggested Retail Price), který byl schválen Světovou federací diamantových burz již na konci roku 2009. Orientační retailové ceny by tedy měly být dostupné zadarmo, což by mělo být nápomocno investorům a hlavně těm z nich, kteří nemají s diamanty pražádné zkušenosti.
Díky tomu by se i tito nezkušení investoři měli poměrně dobře zorientovat a dokázat rozlišit, co je skutečně cena za drahý kámen a co už se platí obchodníkovi. Jestliže se tedy obchodník s diamanty pokouší drobnému klientovi prodat drahý kámen za cenu o hodně vyšší, než jakou udává Suggested Retail Price, znamená to, že se snaží o zvýšení marže a investorovi kvůli tomu hrozí, že si koupí diamant zbytečně draho. Zákazník tedy v takovém případě zaplatí vysoký vstupní poplatek a také vysokou provizi za zprostředkování obchodu. Reálná cena diamantu se dá poznat v podstatě pouze při jeho zpětném prodeji. I v takovém případě se dá narazit na rozdílnou cenu u různých zprostředkovatelů. Rozdíl oproti skutečné tržní ceně v takovém případě může být klidně i v řádu desítek procent, což jistě není zanedbatelná hodnota.
Trh s diamanty pravděpodobně nebude nikdy tak likvidní a transparentní, jako tomu je v případě trhu s investičním zlatem nebo jinými obdobnými produkty. V případě diamantů neexistuje jednoduchý příkaz, že je chcete odprodat, protože si musíte najít nějakého kupce. Poté už je ale získání hotovosti poměrně rychlou záležitostí. Po nalezení kupce se většinou počítá v řádech minut, přinejhorším dnů.
Nevýhody investice do diamantů
I investice do diamantů má určité nevýhody. Jednou z nich je třeba špatná dostupnost časových řad. Kvůli tomu má investor jen malou šanci zjistit, jak se historicky vyvíjela cena diamantů a nezbude mu nic jiného, než se spolehnout na to, co mu napovídá zprostředkovatel. A právě obchodník s diamanty nemusí být za každých okolností tím nejobjektivnějším a zároveň nezávislým zdrojem informací. Dalo by se očekávat, že v dobách krize se investoři začnou orientovat spíše na alternativní investice, mezi něž trh s diamanty určitě patří, avšak nic takového se nestalo. Přestože diamanty patří mezi dobré uchovávatele hodnot, stal se pravý opak a cena v době krize ještě poklesla.
K tvorbě lepších a důvěryhodnějších cenových map a indexu by bylo zapotřebí nejspíše větší množství transakcí, než kolik se jich v současnosti na trhu s diamanty uskutečňuje. Jestliže by projekt orientační retailové ceny získal na popularitě, mohl by se časem vyvinou relativně likvidní a cenově transparentní trh s diamanty nejčastější velikosti a kvality. Pravděpodobně se bude více podobat trhu se vzácným zbožím emocionální povahy jako známky než trhu s investičním zlatem.
Za žádných okolností se nenechte nalákat na náhodné a „výhodné“ nákupy, snažte se výběr zkonzultovat s odborníkem. I zakoupením drobného diamantového šperku se ukládají finance do velice stabilních komodit, jakými zlato a diamanty určitě jsou. Zde se ovšem musí brát v úvahu také pořizovací cena, která je samozřejmě navýšení o práci a umělecké zpracování. Investice do volných investičních diamantů se hodí od jednokarátových kamenů a přibližné hodnoty čtvrt milionu korun. Největší investoři využívají diamanty od tří karátů výše, protože se jedná o nejstabilnější investiční prostředek. Nejvýhodnějším se jeví sestavení diamantového investičního portfolia, v němž se dají zkombinovat všechny výhody jednotlivých diamantových skupin.
Základní pojmy při práci s diamanty
Musí se rozlišovat minimálně tři základní pojmy při práci s diamanty. Prvním z nich je slovní spojení investiční diamant, což jsou samostatné diamantové kameny, jež jsou opatřené mezinárodním certifikátem vydaným gemologickou laboratoří. V certifikátu najdete popis kamene – jeho barvu, velikost, čistotu, kvalitu brusu aj. Investiční diamanty se prodávají v zapečetěném pouzdře nebo zatavené ve fólii. Do obalu se též vkládá mikrofilm se zmenšeným snímkem certifikátu. Tento obal se nesmí za žádných okolností porušit. Druhým pojmem je diamant. Jako pravý diamant se označuje ten, který byl vytvořen přírodou bez lidské účasti. Jedná se o nejtvrdší materiál na planetě Zemi. Podle Mohsovy stupnice má tedy tvrdost 10, což je maximální hodnota. Existují také uměle vyrobené diamanty, ale ty se dosud nemohou svou tvrdostí rovnat těm přírodně vytvořeným. Jiné optické a fyzikální vlastnosti se dají označit za takřka shodné. Pro neznalce jsou syntetické diamanty naprosto k nerozlišení od pravých. Posledním důležitým pojmem je briliant. Jako briliant se označuje diamant broušený do kulatého, oválného nebo jiného tvaru briliantovým brusem. Briliantový brus je přitom nejčastěji používaným typem výbrusu u diamantů.
VIDEO: Jaký je rozdíl mezi investicí do zlata a diamantů?
Zdroj obrázku: SXC.hu
