Zlatá horečka
Zlatá horečka není nadarmo označována za doslova hysterický až psychopatický stav omámení tímto zářivým kovem, kterému na Americkém západě podlehly statisíce dobrodruhů, hledající bohatství na mrazivé Aljašce. Z historie známe také mnoho příkladů, kdy bylo zlato hlavním motivem dalekých výprav do neprobádaných končin Jižní Ameriky, odkud si španělští či portugalští konquistadoři přiváželi doslova krvavé zlaté poklady vyspělých civilizací Inků, Májů a Aztéků. Tehdy bylo snazší plenit a krást, ale to by se v dnešním moderním světě jistě s přílišným pochopením nesetkalo, a tak musel člověk přijít na legálnější a především efektivnější získávání této drahocenné suroviny. A tím se již dostáváme k tématu dnešního zastavení, kterým budou zlaté doly světa, konkrétně ten největší a nejhlubší…
Zlaté doly
Nejhlubší důl na světě
Víte, že např. největším producentem zlata na světě je Jihoafrická republika? Ač je jih černého kontinentu znám především jako bohatý zdroj diamantů, je i zlato jedním z hlavních lákadel těžařských společností. V jihoafrickém Carltonvillu, hornickém městě ležícím sedmdesát kilometrů od Johannesburgu, se důlní inženýři a havíři vydali prozkoumat hlubiny Země. Při následném nálezu a dobývání zlata zde vznikla spletitá síť šachet a chodeb, dosahující celkové hloubky tří tisíc šesti set metrů, čímž položili základ NEJhlubšímu dolu světa! Unikátní místo dostalo jméno Tau Tona – Velký lev. Tak hluboko se člověk ještě nikdy nepodíval a skutečně 3600m je dodnes platným rekordem, přičemž se uvažuje o dalším rozšíření dolu až za hranici 4km. Samotný důl začal vznikat v roce 1959, ale těžební práce v něm probíhaly až od roku 1962.
Těžba jela naplno i v dobách, kdy cena zlata na celosvětovém trhu povážlivě klesala a to jen proto, že efektivita těžby zde byla nanejvýš příkladná. To je dáno především bohatostí zdejšího podloží, ve kterém za půl století vzniklo na více jak 800 km tunelů, kde na směny pracuje najednou téměř 5600 horníků, přičemž roční úmrtnost čítá v průměru 5-10 horníků, alespoň dle oficiálních zdrojů, což je v porovnání např. s čínským důlním průmyslem relativně zanedbatelné číslo. Průměrná teplota v neklimatizované části dolu se pohybuje okolo 55 °C. Důmyslný systém odvětrávacích šachet jí snižuje k příjemným 30 °C, zato stěny v nejnižších podlažích dosahují teplot téměř 60 °C. Už samotná cesta klecí ke dnu dolu musí být dramatickým zážitkem, jelikož může trvat až hodinu. V nejrychlejších pasážích klesá výtah rychlostí 16m/s, což je zhruba 58 km/h. Velký lev si svou expanzí a prohloubením dostal na životnost až k roku 2015, ale předpokládá se, že celková výnosnost dolu bude trvat dále i po tomto datu.
Největší povrchový důl na světě
Nejhlubší důl světa jsme navštívili, tak se nyní přeneseme o pár tisíc kilometrů východněji, konkrétně k břehům Austrálie, která je po jihoafrické republice a USA třetím nejvýznamnějším producentem zlata. To se zde těží především v největším povrchovém zlatém dolu světa.
Obří zlatý důl, jehož zkrácený název zní Super Pit, nalezneme poblíž města Kalgoorlie-Boulder ve spolkovém státě Západní Austrálie, asi 550 km východně od hlavního města Perthu. Kráter o průměrné délce 4km, šířce 2km a hloubce téměř 400m je jednou z největších jizev na tváři naší planety. Původně byl důl protkán klasickými šachtami, což vedlo k celkové destabilizaci podloží a bylo nutné přejít k postupné odkrývce horniny. Po odstřelu nadloží se v roce 1989 stal důl povrchovým dolem, kde mohla efektivněji fungovat těžká technika mohutných nakladačů a buldozerů, které se postupem času stále více zařezávaly do skalního masivu, čímž vzniká unikátní scenérie, která v posledních letech láká stále více turistů. Za sníženého provozu jsou jednou do měsíce připraveny i poutavé exkurze po samotném dně dolu. Super Pit je více než výstižný název, stejně tak jako zlatý důl, jelikož celkový objem čistého zisku zlata je tu ročně okolo 30 tun z celkového objemu 15 milionů tun hlušiny. Zajímavostí tohoto dolu je, že se zde zlato nachází jako součást telluridu (tedy sloučeniny zlata s prvkem tellurem), který se nachází mezi vrstvami minerálu pyritu, od něhož musí být následně mechanicky a tepelně odděleno. Celkově tak za svou historii důl vydal na více než 1600 tun zlata. První nález zde proběhl již v roce 1893. Dnes zde každý den pracuje na 550 zaměstnanců a netřeba dodávat, že i jejich nadmíru tvrdá práce je v porovnání s životem 4 km pod povrchem země značně příjemnější, i když…
I v našich zemích má těžba a zpracování zlata svou významnou roli. Mezi hlavní oblasti patřilo Jílové u Prahy, Zlaté hory v Jeseníkách, Kašperské hory na Šumavě či Kremnice na Slovensku, ale o tom zase jindy…