Co znamená karát u zlata a co u diamantu

Dva různé karáty

V klenotnictví existují dvě zcela nesouvisející jednotky, které se shodou okolností jmenují stejně. Karát zlata (v angličtině karat, značka K nebo kt) vyjadřuje čistotu slitiny – kolik z 24 pomyslných dílů kovu tvoří čisté zlato a kolik připadá na příměsi jiných kovů. Karát drahokamu (carat, značka ct) je naopak jednotka hmotnosti, používaná u diamantů a dalších drahých kamenů, nemá s čistotou zlaté slitiny nic společného.

Záměna obou pojmů je běžná právě proto, že zní stejně, ale u prstenu s kamenem se oba údaje objevují vedle sebe – karát kovu popisuje obroučku, karát kamene popisuje kámen samotný. Typicky se to potká u prstenu s diamantem, kde prodejce uvádí oba údaje zároveň, například ryzost obroučky a karátovou hmotnost hlavního kamene.

Historie obou pojmů se sice různí, ale kořen mají společný – slovo karát pochází ze semene rohovníku, jehož zrna byla kdysi kvůli poměrně stálé hmotnosti používána jako jednotka pro vážení drahých kamenů a kovů. Postupem času se význam u kovu a u kamene rozešel do dvou různých měřítek, které dnes fungují nezávisle na sobě.

Přepočet na ryzost

Karát zlata se přepočítává na ryzost jednoduchým dělením: počet karátů se vydělí čtyřiadvaceti a výsledek se vynásobí tisícem, čímž vznikne ryzost v promile. Čisté zlato, tedy 24 karátů, odpovídá ryzosti 999–1000 promile. Nižší karáty představují nižší podíl čistého zlata a vyšší podíl příměsových kovů, které slitině dodávají tvrdost, barvu nebo odolnost. V praxi se běžně používá i přímé značení ryzosti v promile na cejchu, takže obě označení se na trhu potkávají vedle sebe.

Nižší ryzost sama o sobě neznamená horší kvalitu zpracování – jen jiný poměr kovu ve slitině. Nižší karát bývá tvrdší a odolnější proti poškrábání, vyšší karát má naopak intenzivnější žlutou barvu čistého zlata, ale je měkčí.

Na trhu se běžně setkáte s několika obvyklými ryzostmi zlata, které mají svoje zavedené místo podle účelu použití. Nižší karáty se volí tam, kde je potřeba víc odolnosti proti každodennímu opotřebení, vyšší karáty naopak tam, kde je prioritou intenzivnější barva a vyšší podíl čistého kovu, i za cenu měkčí a náchylnější slitiny. Volba karátu je tak vždy kompromis mezi barvou, cenou a odolností, ne otázka toho, který karát je objektivně „nejlepší“.

Následující tabulka shrnuje přepočet nejběžnějších karátů na ryzost v promile, tedy na počet dílů čistého zlata z tisíce. Přesná hodnota se může nepatrně lišit podle konkrétní výrobní normy dané země, orientačně ale tyhle hodnoty platí napříč trhem.

Hmotnostní karát u kamene

Karát jako jednotka hmotnosti se používá u diamantů i u ostatních drahých kamenů a odpovídá přesně 0,2 gramu. Vyšší karátová hmotnost neznamená automaticky opticky větší kámen – záleží i na hustotě konkrétního materiálu a na tom, jak je kámen vybroušený. Dva kameny se stejnou hmotností v karátech tak mohou vypadat opticky různě velké, pokud mají jiný tvar výbrusu nebo jinou hustotu materiálu.

U diamantů je hmotnost jedním ze čtyř základních kritérií hodnocení podle 4C – hmotnost samotná totiž o kvalitě kamene nevypovídá nic bez zohlednění brusu, barvy a čistoty.

Zajímavostí je, že se u velmi malých kamenů, jako jsou drobné kamínky v prsteni typu pavé, hmotnost místo v karátech někdy udává v setinách karátu, protože jednotlivá zrna jsou natolik lehká, že by se celé číslo karátu jinak obtížně vyjadřovalo.

Časté omyly

Nejčastější záměna je předpoklad, že vyšší číslo u karátu vždy znamená lepší nebo hodnotnější šperk bez ohledu na to, jestli jde o kov nebo kámen. U zlata vyšší karát neznamená lepší zpracování, jen víc čistého kovu v slitině – 24karátové zlato je měkčí a méně vhodné na šperky s denním nošením než nižší, tvrdší karáty. U kamene se zase karátová hmotnost často zaměňuje s viditelnou velikostí, přestože skutečnou velikost ovlivňuje i tvar brusu.

• Karát zlata popisuje čistotu kovu, ne hodnotu ani kvalitu zpracování.
• Karát kamene popisuje hmotnost, ne přímo optickou velikost.
• Prsten může mít nízký karát kovu a přitom vysoký karát kamene, nebo naopak – obě čísla se navzájem neovlivňují.

Dalším rozšířeným omylem je představa, že karátová hmotnost kamene sama o sobě určuje cenu. U diamantů podle 4C hraje minimálně stejně důležitou roli i kvalita brusu, barva a čistota, podobně jako u zlata rozhoduje nejen karát, ale i značka výrobce, která dokládá původ a odpovědnost za kvalitu kovu – dva kameny se stejnou hmotností se mohou v ceně výrazně lišit právě podle těchto dalších parametrů.

Nejlepší obranou proti oběma omylům je dívat se na konkrétní údaje odděleně – ryzost kovu podle karátu nebo promile a hmotnost kamene v karátech doplněnou o parametry brusu, barvy a čistoty – místo spoléhání na jedno souhrnné dojmové hodnocení „vysoký karát, tedy kvalitní šperk“.