Ryzost zlata: co znamená 585, 750 a 375

Promile a karáty — dvě stupnice, jeden údaj

Ryzost zlata popisuje, jaký podíl slitiny tvoří čistý kov. V Evropě se nejčastěji uvádí v promile, tedy v tisícinách celku. Číslo 585 na šperku znamená, že z tisíce dílů hmotnosti připadá 585 dílů na čisté zlato a zbytek na jiné kovy. Číslo 750 pak říká, že zlata je ve slitině 750 tisícin, tedy tři čtvrtiny.

Druhá stupnice, karáty, vychází z dělení na 24 dílů. Čisté zlato má 24 karátů, běžná šperkařská ryzost 585 odpovídá zhruba 14 karátům a ryzost 750 pak 18 karátům. Obě stupnice se na trhu používají souběžně — promile převládá v kontinentální Evropě, karáty se běžně vidí u zahraničních e-shopů. Přesně to, co jednotlivé karáty znamenají a jak se s nimi počítá, rozebíráme v samostatném článku. Přepočet mezi nimi není úplně přesný na desetinná místa, ale pro orientaci stačí vydělit počet karátů čtyřiadvaceti.

Kromě čísla v promile bývá na šperku i písmenná zkratka výrobce nebo země původu. Samotné číslo ryzosti ale zůstává klíčovým údajem, podle kterého se šperk oceňuje a podle kterého se počítá, kolik čistého kovu skutečně držíte v ruce.

Tabulka ryzostí, se kterými se v obchodě setkáte

V praxi narazíte na omezenou množinu hodnot, protože puncovní soustava povoluje jen několik pevně daných stupňů ryzosti, ne libovolné číslo. Každá z nich má svůj poměr zlata a slitiny, a tedy i jinou hmotnost čistého kovu ve stejně těžkém šperku — dva vizuálně identické prsteny o stejné hmotnosti tak mohou obsahovat výrazně jiné množství skutečného zlata.

Tabulka níže shrnuje nejběžnější stupně a jejich přibližný ekvivalent v karátech. Hodnoty v karátech jsou zaokrouhlené, protože přesný přepočet vychází z dělení čísla 24 a jen zřídka dá kulaté číslo — v praxi se ale zaokrouhlená verze vžila natolik, že se používá i v oficiálním značení šperků na zahraničních trzích.

Proč se zlato leguje a nenechává se čisté

Čisté 24karátové zlato je velmi měkký kov — dá se poškrábat nehtem a snadno se ohýbá. Do prstenu nebo náramku, který má vydržet denní nošení, se proto nehodí samotné. Zlatníci proto do slitiny přidávají stříbro, měď, případně palladium nebo zinek. Tyto příměsi zlato zpevní, ovlivní jeho barvu a částečně i cenu, protože nahrazují dražší čistý kov levnějšími kovy.

Poměr příměsí zároveň určuje, jak bude šperk odolný proti otěru. Slitina s vyšším podílem mědi bývá tvrdší, ale zároveň náchylnější k tmavnutí povrchu v přítomnosti potu nebo kosmetiky. Volba přísad je proto vždy kompromis mezi barvou, tvrdostí a cenou.

U šperků, které se nosí denně a přicházejí do kontaktu s vodou, mýdlem nebo kosmetikou, hraje složení slitiny větší roli, než by se čekalo. Nižší ryzost zpravidla znamená vyšší odolnost vůči poškrábání, ale i mírně odlišný odstín barvy, který se může s roky nošení pozvolna měnit.

Kombinace použitých příměsí navíc ovlivňuje i to, jak dobře se se slitinou dá dál pracovat u zlatníka — některé kombinace kovů se lépe pájí a leští, jiné jsou křehčí při ohýbání do jemných tvarů. Zkušený výrobce proto volí složení nejen podle výsledné barvy, ale i podle toho, jak náročný design má šperk mít.

Tvrdost a barva se mění podle příměsí

Barva zlata nezávisí jen na ryzosti, ale hlavně na tom, co konkrétně se do slitiny přidalo. Vyšší podíl mědi posouvá odstín do červena, stříbro naopak zesvětluje a chladí tón. Palladium nebo nikl slouží k výrobě bílého zlata, které se následně často ještě rhodiuje, aby povrch zůstal trvale lesklý a bílý.

Obecně platí, že čím vyšší ryzost, tím měkčí a zlatější výsledná slitina — proto se šperky s intenzivním denním nošením běžně vyrábí spíš z nižší ryzosti 585 než z vysoké 750 nebo 916. U dražších a slavnostních šperků naopak vyšší ryzost dává hlubší, sytější odstín, který si mnozí zákazníci spojují s vyšší kvalitou, i když z hlediska odolnosti jde spíš o nevýhodu.

Co se v tuzemských zlatnictvích prodává nejvíc

Na českém trhu dlouhodobě převažuje ryzost 585. Je to kompromis mezi cenou, odolností a barvou, který se dobře hodí na snubní prsteny, řetízky i náušnice. Ryzost 750 se objevuje u dražších šperků a u příležitostí, kde hraje roli i vyšší obsah drahého kovu jako investiční argument. Kolik přesně zlato v šperku stojí, se odvíjí od aktuálního kurzu drahého kovu na burze a od aktuální nabídky konkrétního obchodu — způsob, jak si cenu spočítat podle hmotnosti a ryzosti, popisujeme v článku o tom, jak si spočítat cenu zlata za gram. Aktuální kurz vždy najdete na kurzovním lístku vykupujícího zlatnictví nebo na burzovních stránkách, protože se mění den ode dne a jednorázově zveřejněné číslo by rychle zastaralo.

Nižší ryzosti jako 375 nebo 333 se v Česku běžně neprodávají, přestože jsou v některých zemích legální a obvyklé. Kupujete-li šperk ze zahraničí, ryzost si vždy ověřte podle punců nebo doprovodných dokladů, protože stejné číslo v promile může být na jiném trhu udávané v karátech, a hodnota šperku se tak může výrazně lišit od očekávání.