Přeskočit na obsah

Materiály a ryzost

Pozlacené šperky: jak dlouho vydrží zlacení

Pozlacené šperky nabízí vzhled zlata za nižší cenu, protože zlato tvoří jen tenkou vrstvu na povrchu jiného kovu. V článku vysvětlujeme rozdíl mezi zlacením, doublé a vermeil, jak tloušťka vrstvy ovlivňuje trvanlivost, co povrch nejvíc opotřebovává a kdy se pozlacený šperk vyplatí místo masivního zlata.

6 min čtení

ruka sahá po zlatých náušnicích na podnosu
ruka sahá po zlatých náušnicích na podnosu · Foto: Ron Lach / Pexels

Zlacení, doublé a vermeil — v čem je rozdíl

Základní zlacení znamená, že se na povrch šperku z jiného kovu elektrolyticky nanese tenká vrstva zlata. Podkladem bývá nejčastěji mosaz, méně často stříbro nebo chirurgická ocel. Proces probíhá tak, že se šperk ponoří do lázně s roztokem zlata a průchodem elektrického proudu se kov usadí na povrchu v rovnoměrné, ale velmi tenké vrstvě. Tento postup je relativně levný, a proto se s ním setkáte u široké nabídky cenově dostupné bižuterie i u některých značkových kusů.

Doublé je odlišná technika — vrstva zlata je silnější a spojuje se s podkladem mechanicky, tlakem a teplem, ne jen elektrolyticky. Zlatý plátek se doslova naválcuje na základní kov, čímž vznikne pevné spojení, které vydrží podstatně víc otěru než tenký elektrolytický povlak. Výsledná vrstva je proto trvanlivější než u běžného zlacení, i když stále nejde o masivní zlato v celém objemu šperku.

Vermeil pak označuje speciální kombinaci — pozlacené stříbro, kde legislativa v některých zemích stanovuje minimální tloušťku vrstvy i minimální ryzost použitého zlata, takže jde o kvalitativně vyšší kategorii než obyčejné zlacení. Podkladový kov je navíc u vermeil vždy stříbro, ne mosaz nebo jiný levnější kov, což ovlivňuje jak vzhled, tak chování šperku při dlouhodobém nošení.

Tloušťka vrstvy a co určuje trvanlivost

Tloušťka zlaté vrstvy se udává v mikronech a je klíčovým parametrem, který rozhoduje o tom, jak dlouho šperk vydrží vypadat jako zlatý. Čím silnější vrstva, tím déle odolává otěru, ale zároveň tím dražší je výroba. Levnější zlacení mívá vrstvu jen zlomek mikronu silnou, doublé a kvalitní vermeil naopak vrstvu výrazně silnější.

Kromě tloušťky hraje roli i to, jak rovnoměrně je vrstva nanesená — kvalitní zpracování zajistí stejnou tloušťku po celém povrchu šperku, zatímco u levnějších kusů bývají místa s tenčí vrstvou, kde se opotřebení projeví jako první, typicky na hranách a vystouplých detailech.

Podobný princip povrchového pokovení se používá i u rhodiování bílých kovů, jen s jiným kovem ve vrstvě. Poctivý výrobce by měl tloušťku vrstvy u pozlaceného šperku deklarovat, podobně jako se u drahých kovů uvádí ryzost. Pokud tento údaj v popisu produktu chybí úplně, je to signál, že jde spíš o velmi tenké, krátkodobé zlacení, u kterého se trvanlivost dá jen odhadovat podle ceny a celkového dojmu ze zpracování. Srovnávat tloušťku vrstvy má smysl hlavně mezi podobnými typy šperků — u drobných doplňků nošených příležitostně stačí i tenčí vrstva, zatímco u prstenů nebo náramků s denním kontaktem se vyplatí sáhnout po silnější a trvanlivější variantě.

prsten se zlatými mašličkami na pavím peří
prsten se zlatými mašličkami na pavím peří · Foto: Amazing Clicks by Arjun / Pexels

Co pozlacení nejrychleji sedře

Nejvíc namáhaná bývají místa s přímým a opakovaným kontaktem — vnitřní strana prstenu, místa doteku u náramku nebo dřík u náušnic, který prochází ušním lalůčkem. Otěr urychluje i kontakt s parfémy, kosmetikou, mýdlem nebo chlorovanou vodou, protože chemické látky mohou tenkou vrstvu zlata narušovat rychleji než čistě mechanické tření.

Jakmile se vrstva na exponovaném místě setře, začne prosvítat základní kov, což se projeví změnou barvy nebo nažloutlým až narůžovělým nádechem podle toho, jaký kov je pod vrstvou. Tento proces je nevratný v tom smyslu, že vrstvu nelze doma obnovit — řešením je nechat šperk znovu pozlatit v dílně, pokud to daný typ šperku umožňuje.

Rychlost opotřebení se navíc liší i podle toho, jestli je šperk vystavený tření o jiné povrchy. Prsteny nošené na ruce, která se hodně používá, nebo náramky kombinované s dalšími kusy šperků na stejném zápěstí, ztrácí vrstvu obvykle rychleji než klidněji nošené kusy, jako jsou náušnice bez přímého kontaktu s jinými předměty.

Jak o pozlacené šperky pečovat

Životnost vrstvy prodloužíte tím, že šperk sundáváte před sprchováním, sportem, plaváním a nanášením kosmetiky přímo na místo kontaktu s kovem. Skladování v uzavřené krabičce odděleně od jiných šperků omezuje mechanické odírání o jiné kovové kusy, které vrstvu zlata poškrábe rychleji než samotné nošení.

Čištění by mělo být jemné — měkký hadřík bez abrazivních přípravků nebo ultrazvukových čističek, které mohou tenkou vrstvu poškodit. Agresivní čisticí prostředky určené na masivní zlato nebo stříbro na pozlacené šperky nepatří, protože jejich účinek je nastavený na odolnější, silnější materiál.

Doporučuje se také šperk nasazovat až jako poslední krok při oblékání a chystání, po nanesení parfému, laku na vlasy nebo krému na ruce. Tyto přípravky totiž mohou obsahovat látky, které tenkou vrstvu zlata narušují chemicky, ne jen mechanickým otěrem, a přímý kontakt s čerstvě naneseným produktem riziko poškození dál zvyšuje.

detail zlaté kroužkové náušnice v uchu
detail zlaté kroužkové náušnice v uchu · Foto: kaboompics.com / Pexels

Kdy se pozlacení vyplatí a kdy raději masivní zlato

Pozlacené šperky se hodí tam, kde chcete často střídat styly a nechcete do každého kusu investovat cenu odpovídající masivnímu zlatu. Jsou dobrou volbou pro doplňky nošené příležitostně nebo pro experimentování s trendy, které se rychle mění a u kterých by škoda investovat do trvalejšího materiálu.

Naopak u šperků myšlených jako dlouhodobá hodnota, jako jsou snubní prsteny nebo rodinné šperky předávané mezi generacemi, dává větší smysl masivní zlato, případně i odolnější materiály jako titan nebo platina. To si drží hodnotu danou obsahem drahého kovu v celém objemu, zatímco pozlacený šperk má hodnotu vázanou hlavně na zpracování základního kovu a tenkou vrstvu, která se s časem ztrácí a nedá se prodat zpět podle váhy zlata jako u masivních šperků.

Rozumným kompromisem bývá i to, mít oboje vedle sebe podle příležitosti — pozlacené náušnice na běžné dny a experimenty s trendy, masivní zlato na příležitosti, kde má hrát roli i trvalá hodnota a odolnost materiálu.

Časté otázky

Jak dlouho vydrží pozlacení na šperku?

Záleží na tloušťce vrstvy a na frekvenci nošení — tenčí vrstva u levnějšího zlacení se opotřebuje rychleji, silnější vrstva u doublé nebo kvalitního vermeil vydrží déle.

Co je rozdíl mezi zlacením a doublé?

Zlacení je tenká vrstva zlata nanesená elektrolyticky, doublé má silnější vrstvu naválcovanou na podklad mechanicky pomocí tlaku a tepla, takže je obecně výrazně trvanlivější.

Co znamená vermeil u šperků?

Vermeil je pozlacené stříbro, kde je v některých zemích zákonem stanovená minimální tloušťka vrstvy i minimální ryzost použitého zlata.

Dá se setřené pozlacení obnovit doma?

Ne, vrstvu zlata doma obnovit nelze. Pokud to typ šperku umožňuje, řeší se to opětovným pozlacením v dílně.

Jak poznám, že se pozlacení začíná setírat?

Typickým znakem je změna barvy na exponovaných místech, jako je vnitřní strana prstenu nebo hrany šperku, kde začne prosvítat základní kov.

Vyplatí se pozlacený šperk na snubní prsten?

Vzhledem k dennímu nošení a nutnosti dlouhodobé trvanlivosti se pro snubní prsteny obvykle víc hodí masivní zlato než pozlacený šperk, u kterého by se vrstva časem otřela a pod ní prosvítal základní kov.