Je zlato dobrá investice? Co umí a co ne

Zlato jako pojistka, ne výnos

Na rozdíl od akcií nebo dluhopisů zlato nevyplácí žádný pravidelný výnos — nemá dividendu ani úrok. Jeho role v portfoliu je jiná: funguje jako pojistka proti nejistotě, ať už jde o vysokou inflaci, měnovou nestabilitu nebo geopolitické napětí, kdy investoři hledají aktivum bez vazby na konkrétní vládu nebo firmu. To je zásadní rozdíl oproti tomu, jak se investice do zlata někdy prezentuje — jako jistý zdroj růstu. Podobný rozdíl mezi kovem samotným a jeho zpracovanou podobou popisuje i článek o investičním zlatě a šperkách.

Historicky se role pojistky nejvíc projevila právě v obdobích, kdy tradiční aktiva jako akcie nebo dluhopisy zaznamenala výrazné propady — zlato v takových chvílích často drželo hodnotu lépe, protože do něj proudily peníze hledající jistotu. To ale neznamená, že by tahle role fungovala automaticky v každé krizi stejně, chování trhu se liší situaci od situace.

Volatilita

Přestože se o zlatu mluví jako o stabilním aktivu, jeho cena umí v krátkých obdobích kolísat výrazně — reaguje na úrokové sazby, kurz dolaru, geopolitické zprávy i náladu trhu. Kdo zlato kupuje s očekáváním klidného a předvídatelného růstu, může být krátkodobě zklamaný — podobná, jen výraznější volatilita platí i u stříbra. Dlouhodobě se sice zlato historicky chovalo jako uchovatel hodnoty, ale to neznamená, že cena nešla v jednotlivých obdobích citelně dolů, někdy i na roky.

Srovnání s jinými aktivy

Volatilita zlata bývá nižší než u jednotlivých akcií, ale vyšší než u konzervativních nástrojů jako státní dluhopisy s krátkou splatností. Zařazení do portfolia proto vyžaduje stejnou rozvahu jako u kterékoli jiné rizikovější složky.

Konkrétní příklad: pokud portfolio obsahuje z desetiny zlato a z devíti desetin akcie, prudký propad akciového trhu o desítky procent portfolio jako celek zasáhne méně, než kdyby v něm zlato vůbec nebylo — za předpokladu, že se zlato v dané situaci chová podle svého obvyklého vzorce jako bezpečný přístav. Není to ale automatická jistota, protože v některých krizích, typicky při náhlé potřebě hotovosti napříč trhem, mohou dočasně klesat i ceny zlata souběžně s ostatními aktivy.

Náklady na držení

Fyzické zlato — slitky, mince i šperky — potřebuje bezpečné uložení, ať už jde o domácí trezor, nebo bezpečnostní schránku u banky, a obojí něco stojí, ať už v pořizovací ceně trezoru, nebo v pravidelném poplatku za schránku. K tomu se často připočítává pojištění pro případ krádeže či poškození. Tyhle náklady snižují čistý výnos z držení zlata, i když se v propočtech často opomíjejí ve prospěch samotné ceny kovu.

Alternativou je zlato držené prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů, které náklady na fyzické skladování přenáší na správce fondu výměnou za poplatek za správu — i to je ale náklad, který se musí zohlednit při srovnání s jinými investicemi.

Náklady na fond kopírující cenu zlata bývají obvykle nižší než náklady na vlastní fyzické skladování většího objemu, ale rozdíl se stírá u menších objemů, kde je domácí uložení levnější. Volba mezi fyzickým zlatem a fondem tak vždy závisí na konkrétní výši investice a preferencích ohledně přímého vlastnictví kovu.

Podíl v portfoliu

Většina konzervativních přístupů k investování doporučuje zlato jako menší doplňkovou složku portfolia, ne jako jeho základ — cílem je snížit celkové výkyvy portfolia v obdobích, kdy akcie nebo dluhopisy ztrácejí, ne generovat hlavní část výnosu. Konkrétní podíl závisí na toleranci k riziku a investičním cílům každého jednotlivého investora, univerzální číslo, které by platilo pro každého, neexistuje — stejně jako neexistuje jedna správná gramáž investičního slitku vhodná pro každého kupujícího.

Nastavení podílu se navíc typicky reviduje jen zřídka, protože časté přizpůsobování podle krátkodobého vývoje trhu odporuje samotnému smyslu zlata jako dlouhodobé pojistky. Investoři, kteří s podílem zlata příliš aktivně obchodují, často ztrácejí právě tu vlastnost, kvůli které si zlato do portfolia původně zařadili.

Konkrétní doporučovaný rozsah se v odborné literatuře pohybuje typicky v jednotkách procent portfolia, ale finální číslo by mělo vycházet z individuální konzultace s finančním poradcem, ne z paušálního doporučení převzatého odjinud — situace každého investora je jiná podle věku, cílů a dalších složek majetku.

Kdy zlato zklame

V obdobích silného hospodářského růstu, kdy akciové trhy i další riziková aktiva rostou, zlato jako pojistka proti nejistotě často zaostává — investoři v takové situaci preferují aktiva s vyšším očekávaným výnosem. Zlato také neplatí žádný pravidelný příjem, takže v porovnání s dividendovými akciemi nebo úročenými dluhopisy může v klidných obdobích působit jako neefektivně uložený kapitál. Kdo od zlata čeká stabilní roční výnos srovnatelný s jinými třídami aktiv, bude pravidelně zklamaný — to prostě není role, kterou zlato v portfoliu plní.

Zklamání ze zlata tak nejčastěji pramení z nesprávného očekávání na začátku — kdo si zlato pořídí s vidinou pravidelného výnosu srovnatelného s akciovým trhem, porovnává ho s nástrojem, který plní úplně jinou funkci. Realistické očekávání je základ spokojenosti s jakoukoliv investicí, zlato nevyjímaje.

Podobné zklamání může vzniknout i u lidí, kteří koupili zlato krátce před obdobím, kdy trh vstoupil do delší fáze poklesu nebo stagnace. Časování jednorázového nákupu velké částky je u zlata stejně nejisté jako u jiných aktiv, a proto řada zkušenějších investorů rozkládá nákup do víc menších transakcí v čase místo jedné velké sázky na správný okamžik.