Zlato 585, nebo 750 na každý den?

Tvrdost a otěr

Číslo v ryzosti udává, kolik tisícin hmotnosti šperku tvoří čisté zlato – 585 znamená 58,5 %, 750 znamená 75 %. Zbytek slitiny doplňují jiné kovy, nejčastěji stříbro, měď nebo palladium, a právě ony dodávají slitině mechanické vlastnosti, které čisté zlato samo o sobě nemá. Čisté zlato je totiž velmi měkké a pro běžné nošení nepraktické – prsten z čistého zlata by se snadno ohnul už při běžném úchopu.

Čím vyšší podíl přimíchaných kovů, tedy čím nižší ryzost, tím tvrdší a odolnější vůči poškrábání a deformaci slitina obvykle bývá. To je důvod, proč se zlato 585 často doporučuje právě pro kusy, které jsou vystavené každodennímu kontaktu s předměty – třeba prsteny nebo snubní prsteny, které se prakticky nikdy nesundávají a přicházejí do styku s nádobím, nářadím i běžnými povrchy.

Rozdíl v tvrdosti se v praxi projeví hlavně po letech nošení – zatímco šperk z nižší ryzosti si i po dlouhé době udrží ostré hrany a čitelný vzor, kus z vyšší ryzosti se postupně obrušuje a jemné detaily se stírají rychleji. U šperků s rytinou nebo jemným ražením proto ryzost přímo ovlivňuje, jak dlouho zůstane detail čitelný.

Barva

Barevný odstín zlaté slitiny neurčuje jen ryzost, ale hlavně poměr a typ přimíchaných kovů. Vyšší podíl mědi dává teplejší, načervenalý odstín, vyšší podíl stříbra nebo palladia naopak chladnější, nažloutlý až bělavý tón. Proto může být zlato 585 v jednom provedení tmavší a syté, zatímco zlato 750 stejné barvy působí naopak světleji – rozdíl v odstínu není jen otázkou čistoty, ale konkrétní receptury slitiny.

Výrobci díky tomu nabízejí u obou ryzostí několik barevných variant – klasické žluté zlato, růžové zlato s vyšším podílem mědi i bílé zlato, kde je nažloutlý přírodní tón zlata převážen jinými kovy a často ještě doplněn tenkou povrchovou vrstvou. U bílého zlata je proto barva zčásti výsledkem povrchové úpravy, ne jen samotného složení slitiny pod ní.

Co ovlivňuje odstín nejvíc

• Typ přimíchaného kovu (měď, stříbro, palladium, nikl)
• Poměr jednotlivých přimíchaných kovů mezi sebou
• Povrchová úprava, například rhodiování u bílého zlata
• Ryzost, která spoluurčuje, jak výrazně se barva přimíchaných kovů projeví

Rhodiování stojí za zmínku zvlášť – jde o tenkou vrstvu jiného bílého kovu nanesenou na povrch, která dodává šperku chladný lesklý vzhled a zároveň ho chrání před otěrem. Tahle vrstva se však časem nošením ztenčuje a je potřeba ji čas od času obnovit, aby si šperk zachoval původní vzhled.

Kombinace ryzostí v jednom šperku

U některých šperků, zejména snubních souprav nebo sad, se stává, že jsou jednotlivé kusy vyrobené z různých ryzostí – třeba proto, že se dokupovaly v jiném období nebo se kombinují díly od různých výrobců. To samo o sobě není problém, ale při čištění nebo opravě je dobré zlatníkovi sdělit, že jde o kombinaci, protože různé ryzosti mohou reagovat na chemické čisticí prostředky mírně odlišně.

Při nákupu nové sady k už existujícímu šperku je proto praktické zjistit ryzost toho, co už vlastníte, a hledat odpovídající, nebo aspoň vizuálně sladěnou variantu. Rozdíl v ryzosti není na první pohled vidět, ale při delším nošení vedle sebe se drobně liší tempo, jakým se jednotlivé kusy opotřebovávají.

Cena

Cena hotového šperku roste s ryzostí, protože roste podíl dražšího čistého kovu ve slitině. Přesnou částku ovlivňuje kromě váhy a ryzosti i práce a design, takže dva šperky se stejnou ryzostí mohou stát různě. Obecně ale platí, že při srovnatelné váze a zpracování bude zlato 750 dražší než zlato 585, protože obsahuje víc čistého kovu, jehož cena se tvoří na světovém trhu a mění se denně.

Přesnou částku za konkrétní kov si ověříte u kurzovního lístku obchodníka v den nákupu, ne podle staršího odhadu – cena se totiž mění průběžně, jak vysvětluje článek o tom, jak si spočítat cenu zlata za gram. Rozdíl mezi ryzostmi se výrazněji projeví u těžších šperků, kde je podíl kovu na celkové ceně vyšší, zatímco u drobných, lehkých kusů může být rozdíl v ceně mezi 585 a 750 překvapivě malý, protože práce a design tvoří větší část celkové ceny.

Co nosit denně

Pro každodenní nošení, kde šperk přichází do kontaktu s prací rukou, oblečením i běžnými nárazy, bývá praktičtější zlato 585 díky vyšší odolnosti vůči otěru a deformaci. Typicky jde o prsteny, které se nosí nepřetržitě a jsou vystavené největší mechanické zátěži ze všech typů šperků.

Zlato 750 se naopak hodí spíš pro šperky určené na slavnostní příležitosti nebo pro kusy, kde je barva a lesk důležitější než odolnost proti otěru – tam nižší expozice běžnému opotřebení nižší tvrdost slitiny nevadí. Podrobný přehled rozdílů mezi oběma ryzostmi najdete v článku o ryzosti zlata 585 a 750, kde je i srovnání dalších běžných ryzostí.

Konečné rozhodnutí je vždy kompromis mezi odolností, cenou a osobním vkusem – žádná z ryzostí není objektivně „lepší“, jen se hodí pro jiný typ nošení. Kdo šperk sundává jen zřídka, ocení spíš vyšší odolnost nižší ryzosti, kdo naopak šperky střídá a nosí je jen příležitostně, může bez obav sáhnout po vyšší ryzosti kvůli sytější barvě.